Cor et Vasa 2008, 50(12):446-454 | DOI: 10.33678/cor.2008.167

Úroveň sekundární prevence cévních mozkových příhod u českých pacientů ve studii EUROASPIRE III - Stroke Specific Module

Jan Bruthans^1,*, Otto Mayer jr.², Jaroslav Šimon², Markéta Galovcová¹, Jana Hrbková², Jiří Bělohoubek¹, Monica Patraulea², Jiří Jeschke², Hana Rosolová², Renata Cífková¹

¹ Pracoviště preventivní kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

² Centrum preventivní kardiologie, II. interní klinika, Fakultní nemocnice Plzeň a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Plzeň, Česká republika

Cíl práce: Zjistit prevalenci základních rizikových faktorů ischemických cévních mozkových příhod (iCMP) a analyzovat, jak jsou v klinické praxi implementována doporučení sekundární prevence iCMP.

Metodika: Retrospektivně bylo vybráno 507 konsekutivních pacientů ve věku < 80 let, hospitalizovaných v příslušných nemocnicích spádových oblastí Prahy 4 a Plzeň-město pro první iCMP. Údaje byly získány z hospitalizační dokumentace a z následného odběru anamnézy od pacienta, včetně vyplnění strukturovaných dotazníků. Ambulantní vyšetření se uskutečnilo 6-36 měsíců po proběhlé iCMP a jeho součástí byl odběr vzorku krve nalačno. etření probíhalo jako součást evropské studie podle protokolu studie EUROASPIRE III modifikované pro iCMP.

Výsledky: Celkem bylo vyšetřeno 341 mužů a žen. Z nich 14,9 % v době vyšetření kouřilo, 38,8 % pacientů bylo obézních, 81 % mělo krevní tlak > 130/80 mm Hg, 71,1 % mělo zvýšený LDL-cholesterol (> 2,5 mmol/l), 32,3 % vykazovalo manifestní diabetes (glykemie nalačno > 7 mmol/l nebo užívání perorálních antidiabetik, případně podávání inzulinu), ale jen 5,5 % diabetiků dosahovalo uspokojivé kompenzace diabetu (glykemie nalačno < 6,1 mmol/l). V době vyšetření bylo 78,9 % pacientů léčeno antiagregancii nebo antikoagulancii, 52,2 % statinem, 85,9 % antihypertenzivem (43,1 % betablokátory, 68,9 % inhibitory ACE nebo blokátory AT1, 39,9 % diuretikem, 32,6 % blokátory kalciových kanálů). Pouze malá část pacientů dodržovala doporučovaná nefarmakologická opatření v sekundární prevenci, zejména pohybová a dietní. Známky možné či pravděpodobné deprese vykazovalo 33,3 % pacientů, 21 % mělo možnou nebo pravděpodobnou anxiozitu.

Závěr: V sekundární prevenci iCMP jsou nedostatečně uplatňována režimová opatření a přes hojně užívanou farmakoterapii je jen u menší části pacientů dosahováno cílových hodnot rizikových faktorů. Nedostatečná pozornost je věnována následné rehabilitaci a psychoterapii.

Klíčová slova: Sekundární prevence; Ischemické cévní mozkové příhody; EUROASPIRE III Stroke Specific Module

Zveřejněno: 1. prosinec 2008  Zobrazit citaci