Cor et Vasa 2011, 53(4):220-229 | DOI: 10.33678/cor.2011.050

Prevalence základních kardiovaskulárních rizikových faktorů v české populaci v letech 2006-2009. Studie Czech post-MONICA

Renata Cífková^1,2,3,*, Jan Bruthans³, Věra Adámková³, Marie Jozífová^1,3, Markéta Galovcová³, Peter Wohlfahrt³, Alena Krajčoviechová^1,3, Zdena Petržílková³, Věra Lánská⁴, Rudolf Poledne⁵, Petr Stávek⁵

¹ Centrum kardiovaskulární prevence, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou

² II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice

³ Pracoviště preventivní kardiologie

⁴ Oddělení lékařské statistiky

⁵ Laboratoř pro výzkum aterosklerózy, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika

Kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtí v České republice. Pokles úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění, který je u nás pozorován od roku 1985, může být způsoben poklesem incidence nebo letality. Letalita onemocnění souvisí především s úrovní léčebné péče, zatímco incidence kardiovaskulárních onemocnění je ovlivněna rizikovým profilem obyvatelstva. Cílem této práce bylo zjistit prevalenci základních rizikových faktorů u reprezentativního vzorku české populace.

Metodika: Byl proveden 1% náhodný výběr vzorku populace devíti okresů České republiky ve věku 25-64 let. Vyšetření sestávalo z vyplnění standardního dotazníku, získání základních antropometrických údajů, opakovaného měření krevního tlaku a odběru krve.

Výsledky: V období 2006-2009 bylo vyšetřeno celkem 3 612 osob (1 737 mužů, průměrný věk 47,8 ± 11,48 roku a 1 875 žen, průměrný věk 46,5 ± 11,20 roku); respondence 62,2 %. Průměrná hodnota BMI u námi vyšetřené populace činila 28,5 ± 4,7 kg/m2 u mužů a 27,1 ± 6,0 kg/m2 u žen (p < 0,001). Obezita byla zjištěna u 32,4 % mužů a 28,3 % žen. Mezi vyšetřenými muži 31,9 % uvedlo, že jsou pravidelnými kuřáky, zatímco kouření u žen bylo zjištěno u 23,3 % (p < 0,001). Nalezli jsme vysokou prevalenci hypertenze (47,8 % u mužů a 36,6 % u žen; p < 0,001); 71,9 % hypertoniků ví o svém onemocnění, 60,3 % je medikamentózně léčeno a 30,9 % dosahuje cílových hodnot krevního tlaku < 140/90 mm Hg. Ženy, ačkoli mají nižší prevalenci hypertenze, častěji vědí o svém onemocnění, častěji jsou medikamentózně léčeny pro hypertenzi a častěji dosahují cílových hodnot krevního tlaku (< 140/90 mm Hg). Průměrná hodnota celkového cholesterolu u námi vyšetřené populace byla identická pro muže i ženy (muži 5,29 ± 1,10 mmol/l; ženy 5,29 ± 1,04 mmol/l). Hypolipidemiky bylo léčeno 12,7 % mužů a 8,5 % žen (p < 0,001). Diabetes mellitus byl zjištěn u 9,4 % mužů a 4,7 % žen (p < 0,001). Prevalence všech základních rizikových faktorů výrazně narůstala s věkem u obou pohlaví (p pro trend < 0,001).

Závěr: U reprezentativního, náhodně vybraného vzorku české populace středního věku byla nalezena vysoká prevalence základních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, které jsou příčinou stále vysoké kardiovaskulární mortality v České republice.

Klíčová slova: Kardiovaskulární onemocnění; Náhodně vybraný populační vzorek; BMI; Kouření; Hypertenze; Celkový cholesterol

Zveřejněno: 1. duben 2011  Zobrazit citaci